Význam obojživelníků

.
►   Význam (postavení) obojživelníků v přírodě :
.
Obojživelníci nejsou v potravním řetězci postaveni příliš vysoko. Proto mají v přírodě důležitou pozici potravy pro jiné živočichy. Zároveň nejsou na žebříčku úplně nízko, proto i oni jsou důležitými konzumenty různých dalších živočichů, zejména pak těch drobných, mezi které patří zejména hmyz. Jejich význam v přírodě je tím pádem velmi vysoký..

                                 Obojživelníci a zejména žáby jsou významnými konzumenty "nežádoucích" druhů živočichů - škodlivého hmyzu a hlodavců.  Foto natgeotv.com 

.
.Obojživelníci slouží za potravu mnoha živočichům. Dospělé obojživelníky zcela jistě požírají různí savci (vydra, norek, kuny, divoká prasata a další), ptáci (čápi, volavky, různí dravci, kachny aj.) a ryby (zejména dravé druhy). Larvy obojživelníků kromě všech již zmíněných požírají také všežravé druhy ryb, velké larvy i dospělci dravého hmyzu, zejména pak vodní brouci a vážky. Larvy některého vodního hmyzu jsou schopné ulovit i menší jedince dospělých obojživelníků nebo juvenilní či subadultní jedince. Pro juvenilní jedince platí to, že mohou sloužit za potravu mnoha živočichům, vzhledem ke své miniaturní velikosti. Pro nedospělé (subadultní) jedince platí to, co již bylo zmíněno v počátku u dospělých jedinců. Vajíčka obojživelníků konzumují různí živočichové, kteří však vždy ponechávají bez povšimnutí rosolovité obaly vajíček.
 
                                                                                    Pulci (zde kuňka ohnivá) padají často za oběť larvám potápníků. Foto Filip Šálek
.
V případě predace dospělých samic žab savčími či ptačími predátory tak dochází k vyvrhování vejcovodů s rosolem a někdy i včetně vlastních vajíček z těla samice. Potom v přírodě nacházíme, pro někoho záhadné, rosolovité kupky (hromádky). Dokonce jsou tyto kupky rosolu označovány celkem nepochopitelně za tzv. fenomén "star jelly" (hvězdný rosol) - více viz zde.
 
                             Na obojživelníky číhá v přírodě mnoho nepřátel. Útok může přijít z vody, ze země i ze vzduchu...               Foto Petr Mückstein, www.bio-foto.com
.
Obojživelníci se také často požírají "navzájem". Vajíčka slouží často za potravu čolkům, larvy pak různým dospělcům obojživelníků. Malí metamorfovaní jedinci obojživelníků slouží za potravu některým dospělým obojživelníků, zejména pak žábám. Největší dravost vykazují z našich druhů "zelení" skokani, a to všechny tři druhy.

                                       Žáby jsou oblíbenou potravou různých vodních živočichů. Užovky obojkové jsou hodně závislé na žábách, které tvoří jejich významný podíl v potravě. Užovkám dokonce nevadí ani to, že ropucha má jedové žlázy v kůži.  Foto www.atelierslunce.cz

.
V souvislosti s přirozenou predací je nutné zmínit i predaci domácími zířaty. Tato uměle způsobená predace je mnohde velmi významná a může dokonce populace některých obojživelníků velmi negativně ovlivnit. Zejména pak jde o domácí kočky a to zvláště na vesnicích. Ve vesnicích a jejich okolí se na mnoha místech pohybuje velké množství koček a skoro všechny s oblibou loví různé obojživelníky, zejména pak žáby. Často nejde o lov kvůli potravě, ale spíše jen zálibu, při které dojde k usmrcení obojživelníka, ale ne k jeho konzumaci. Podobný problém představují někteří psi, kteří téměř nikdy obojživelníky nežerou, ale pouze si s nimi "hrají", zraňují a usmrcují je.
K predaci mladých i dospělých jedinců obojživelníků dochází při nadměrně početném chovu např. i slepic a kachen. Nadměrně početné kachny představují problém na téměř veškerých vodních plochách. Ať už jde o menší zahradní jezírka či rybníčky, nebo třeba o rybníky v krajině, kde se vypouštějí tzv. polodivoké (myslivecké) kachny. Kachny jsou velmi žravé a dokáží zbavit rybník veškerých vodních bezobratlých živočichů, a také snůšek a larev obojživelníků.
.
                                                                   Takto se zatím žáby predátorům ani lidem bránit nedokážou. Ale pokud přežijí současnou špatnou dobu a evoluce u nich postoupí...?
.

A co všechno obojživelníci konzumují? Kromě již zmíněného kanibalismu v rámci obojživelníků jsou hlavní potravou drobní vodní i suchozemští bezobratlí živočichové - např. perloočky, buchanky, nitěnky, larvy komárů, pakomárů, larvy vážek, larvy brouků i dospělí brouci, žížaly, slimáci a ploštice. Větší jedinci některých našich obojživelníků žerou i drobné hlodavce, včetně "škodlivých" druhů (myši, hraboši aj.), případně i jiné drobné obratlovce. Z tohoto pohledu jsou nejvýznamnější velké ropuchy obecné, ropuchy zelené, skokani hnědí a "zelení" skokani.

.
                                                Některé větší druhy žab požírají i hlodavce. Obdobně jako tato hrabatka z Mozambiku to u nás dokáží například velké exempláře ropuch obecných, ropuch zelených, skokanů hnědých, skokanů zelených a zejména pak skokanů skřehotavých.  Foto: Profimedia.cz
 
Ohledně potravy obojživelníků jsou důležité dvě věci: Dospělí obojživelníci (včetně nedospělých a juvenilních jedinců) jsou výluční predátoři a loví jen pohybující se kořist. Larvy našich obojživelníků jsou dravé jen v případě čolků a mloka, pulci (larvy žab) jsou všežraví a žerou tedy jakoukoli dostupnou kořist, včetně té, co se vůbec nepohybuje. Převážnou část potravy pulců tvoří rostlinný materiál a uhynulí živočichové.

 


.
►   Význam obojživelníků pro člověka :
.
Obojživelníci a hlavně žáby jsou významní i pro člověka. A to zejména jako likvidátoři různého hmyzu a dalších bezobratlých živočichů, kteří jsou škůdci v zahradách. Množství různých menších pro člověka škodlivých živočichů, co (zejména) žáby zkonzumují během roku je velké. Nejvýrazněji v tomto směru působí velké samice ropuch obecných nebo skokanů hnědých.

Chránit bychom obojživelníky měli z více důvodů, to že jsou to naši pomocníci v zahradách je jen jeden z nich. Důležitý význam obojživelníků ve vztahu k lidem je ten, že pomáhají v boji proti komárům. Tam kde je dostatek obojživelníků (což téměř nikde není), nemůže docházet tak často k přemnožování komárů v přirozených vodních plochách. Komáři jsou totiž pro ně velmi kvalitní pochoutka a pokud v určité tůni obojživelníci žijí, komáři tam vskoro ani nemají šanci. Samozřejmě nelze předpokládat, že obojživelníci zlikvidují komáry všude. Velkým zdrojem komárů jsou různé umělé nádrže - sudy, vany apod. - do kterých se obojživelníci většinou nemají žádnou šanci dostat, přežívat zde ani se zde rozmnožovat.

.
                  Obojživelníci jsou významnými konzumenty larev komárů, které se vyvíjejí v téměř všech typech vodních ploch. Největší podíl komárů v potravě je prokázán u kuňky ohnivé a žlutobřiché a z tohoto pohledu bychom měli dbát na to, aby oba tyto druhy byly v krajině co nejvíce rozšířeny. Pokud by obojživelníků v naší krajině bylo výrazně více než dnes, nejspíše bychom nemuseli složitě řešit komáří kalamity.  Foto James Gathany, CDC

Pokud by v krajině obojživelníků bylo hodně (což není), nemusely by třeba ani problémy s hmyzími škůdci na polích tak výrazné, protože obojživelníci by část škůdců likvidovali. I extenzivněji využívaná pole jsou totiž důležitými biotopy obojživelníků.

Obojživelníci jsou také významnými ukazateli kvality přírody a životního prostředí. Platí přibližně to, že čím víc druhů v některé oblasti žije, tím lepší je zde životní prostředí. Obojživelníci totiž tím, že obývají různé biotopy (voda, mokro, souš), odrážejí kvalitu všech těchto biotopů. Když je některý z nich špatný, obojživelníci zde nemohou dlouhodobě přežít.

Některé větší druhy obojživelníka mají i přímý význam pro člověka - jako jídlo. K tomuto účelu se chovají zejména původem američtí skokani volští, případně i jiné druhy. S chovem je však spojeno velké riziko úniku jedinců do přírody. A k tomu dochází a ne ve zcela malé míře - například ve Francii a Itálii již skokani volští žijí v početných populacích volně v přírodě a narušují tím populace původních druhů obojživelníků.

.
                            Ocasatí obojživelníci, a to i naši čolci a mlok, mají neskutečnou schopnost regenerace tělních struktur. Z tohoto pohledu mají obrovský význam pro člověka.  Foto Eva_R (rybicky.net)
 
Stále nedoceněný je význam obojživelníků v medicíně. Zejména pak ve využití jedovatých sekretů (vylučovaných některými druhy) k léčbě, nebo v neuvěřitelné schopnosti regenerace tělních struktur. Například pokud čolek ztratí končetinu, poměrně rychle mu celá kompletně doroste, a to pravděpodobně i opakovaně. Regenerace se týká nejen vnějších, ale i vnitřních orgánů. Pokud by se podařilo tyto schopnosti obojživelníků rozluštit a aplikovat na lidi, šlo by o obrovský pokrok v léčbě řady úrazů a nemocí. Článek o regeneraci obojživelníků je k dispozici zde.
 
V neposlední řadě mají obojživelníci význam pro člověka i jako "objekty" zájmového chovu. V teraristice se chová řada druhů obojživelníků, mezi nejznámější patří jistě drápatka, pipa americká, žebrovník, pralesnička či kuňka východní. Mezi velká rizika zájmových chovů patří devastace původních populací obojživelníků ať už přímo sběrem v místě původního výskytu, tak i nepřímo zavlečením druhů tam, kam do přírody nepatří (zvířata uprchnou nebo jsou schválně vypuštěny). Následky mohou být mnohdy likvidační - nově introdukovaný druh konkurenčně, predací nebo zavlečením nějaké nemoci vytlačí původní druh. Příkladem může být známé přemnožení ropuch obrovských v Austrálii, kde byly vysazeny kvůli likvidaci škůdců. Původně dobře míněné ale nepromyšlené opatření se změnilo v noční můru - ropuchy hmyzí škůdce v podstatě nežerou, ale žerou vše možné jiné, likvidují původní populace živočichů a způsobují problémy i lidem. V australské krajině nemají přirozené nepřátele a množí se tak do neskutečných počtů.
 
                          Kuňka východní je pro svou nenáročnost poměrně oblíbenou žábou v teraristice.  Foto Rich Lindie

 

|  nahoru na stránku  |


Obojživelníci České republiky

obojživelníci     ochrana obojživelníků     amphibia     amphibien     management     žáby     obojživelníků     obojživelníky     čolci     mlok     ropucha     kuňka     čolek     rosnička     skokan     blatnice     tůně     tůň     mokřad     amphibians   obojživelníci     ochrana obojživelníků     amphibia     amphibien     management     žáby     obojživelníků     obojživelníky     čolci     mlok     ropucha     kuňka     čolek     rosnička     skokan     blatnice     tůně     tůň     mokřad     amphibians   obojživelníci     ochrana obojživelníků     amphibia     amphibien     management     žáby     obojživelníků     obojživelníky     čolci     mlok     ropucha     kuňka     čolek     rosnička     skokan     blatnice     tůně     tůň     mokřad     amphibians
TOPlist