Ohledně obojživelníků se traduje spousta polopravd, nepravd, zkreslených tvrzení či zjevných omylů. Skoro všechny vycházejí z neznalosti podrobností o jejich životě a povrchního hodnocení výskytu - např. o člověku který spadne do jímky nebudeme tvrdit, že tam žije; ale když uvidíme žábu v potoce uděláme hned jasný závěr, že se rozmnožuje jen tam a nikde jinde. Podrobněji se dozvíte na samostatné stránce zde.

V souvislosti s obojživelníky nemůžeme opominout velmi známou postavu vodníka. Podle všeho totiž tato bytost vznikla na reálných základech - kombinací skokana skřehotavého (jeho typického hlasu "bre-ke-ke"), rosničky (podobný hlas a typické přísavky na prstech - někdy je vodníci mívají), zelené barvy skokana i rosničky a biotopu rybníka, kde se tyto druhy žab často vyskytují. Pak už jen chybělo převést žabí hlas a vlastnosti do člověku blízké podoby humanoidní bytosti a spojenit si to s tím, že občas se někdo v rybníku utopí a vodník je na světě. Pokud někde nežije opravdový vodník (kdo ví?), pak se ale není čeho bát - skokani skřehotaví ani rosničky vás do vody určitě nestáhnou.

Pohádkové téma, kdy po políbení ošklivé žáby se tato promění v krásného prince, zná nejspíš každý. V tomto případě asi nejde o žádnou pověru založenou na nějakém faktu, spíše jen o toužebné přání. I když - možná, že k jisté proměně mohlo někdy dojít: dívka políbila ropuchu, ta jí utekla a místo ní byla nejdenou před dívkou krásná rosnička, které si předtím nevšimla... :-) Líbání žabích samečků či samiček za účelem proměny v krásného nápadníka nelze doporučit. Jednak to podle všeho nefunguje a jednak můžete ublížit žábám i sobě. Pokud na žábu budete sahat suchýma rukama a mačkat jím, můžete jí i zabít. A když budete v takto úzkém kontaktu s žábou, kterou třeba najdete v nějakém ne úplně čistém prostředí, můžete si na sebe přenést nějaké parazity či bakterie. 

V poslední době se začíná i do ČR šířit další záhada, označovaná jako "fenomén Star Jelly" - více zde. Na různých místech v krajině jsou nacházeny hrudky rosolu, které zdánlivě k ničemu nepatří a vypadají jako spadlé z nebe. Podle všeho ale o nic záhadného nejde a jde o typické povrchního hodnocení věcí podle prvního pohledu a bez dalšího zkoumání možných souvislostí. Téměř všechny hrudky rosolu nacházené v krajině souvisí s obojživelníky. Jde s největší pravděpodobností o vejcovody samic žab (nejčastěji skokanů) s rosolem a vajíčky (oddělenými), které se staly obětí predace savcem či ptákem. Je známo, že rosol chránící vajíčka žab predátorům jaksi nechutná a ze samic ho před pozřením odvrhují a ponechávají bez povšimnutí. Odvržený vejcovod s rosolem a hromádkou černých vajíček je v čerstvém stavu snadno poznatelný, v pozdějším vývoji se struktura mění, vejcovod zaniká a zůstává jen čistý rosol.

I přes veskrze negativní postoj lidí k obojživelníkům lze nalézt i některá umělecká díla a památky, na nichž jsou obojživelníci vyobrazeni, někde dokonce tvoří i jejich významnou součást. Hlavně jsou vyobrazovány a ztvárňovány žáby, zejména v podobě různých chrličů vody.

Žábi, čolci a mloci jsou také někdy zmiňováni i v písničkách a jejich hlas často tvoří malebnou kulisu ve filmech, zejména pak pohádkách - většinou jde o hlasy kuněk ohnivých, rosniček a "zelených" skokanů. Známé jsou kuňky ve filmu Na samotě u lesa ("Radime vejš...") nebo kuňky a rosničky v Princezně ze mlejna. Bohužel se také často i v našich filmech vyskytují hlasy, které jsou sice žabí, ale nejde o žádný z našich druhů.

V následujícím přehledu si můžete prohlédnout, kde všude a v jaké podobě se s kamennými, betonovými, kovovými, plastovými, kreslenými či jinak ztvárněnými obojživelníky můžete třeba setkat:

                                   Obrazové ztvárnění žab a jiných obojživelníků je spíše vzácností, malíře tato skupina živočichů moc nezajímá. Toto je jedna z výjimek...

.

.

                                                      Mezi originálními chodníkovými malbami Juliana Beevera můžeme najít i žabí motiv...

                           Žabí chrlič na chrámu Svaté Barbory v Kutné Hoře - velmi vzácný výjev. Kromě toho, že chrliče odváděly vodu ze střechy chrámů, měly zároveň chránit věřící před démony a temnými silami: když démon uvidí na chrámu svůj vlastní obraz, uprchne. Zde měl stavitel chrliče zajímavou představivost (asi se bál žab) a chudák bezbranná a neškodná ropucha byla zařazena mezi démony podsvětí.  Foto Aneta Mašterová

.

.

.

.

             Hlavní fontánu v zámeckém parku ve Versailles (Bassin de Latone) můžeme směle označit za "žabí". Žáby jsou zde totiž zastoupeny velmi početně... Foto Jaromír Maštera

.

.

                                          Fontána v Jeseníku je vhodně doplněna obojživelníky.  Foto Danuše Krčová

.

.

.

.

.

.

.

.

.

                                                               Kinošita: žába. Origami s netradičním vzhledem.  Foto Radim Cibulka

.

                                                Obojživelníci jsou výjimečně i součástí kolekcí vín - zde "Weingut Andreas Tscheppe: Animals".  Zdroj: coloribus.com

.

.

.

        Žabí čepice a žabí naušnice - aneb býti obojživelníkem je in.  Zdroj: hyperinzerce.cz a potvor.cz

.

.

.

                                 Žabí kostýmy jsou k dispozici pro děti, dospělé i "chlupaté"...  Zdroj: heureka.cz a mysticum.cz

.

.

|  nahoru na stránku  |