čolek obecný

.
Lissotriton vulgaris 
.
synonymum: Triturus vulgaris
 
.
 Smooth Newt,   Teichmolch,   Triton ponctué,   Mlok obyčajný,
Trazska zwyczajna,   Triton obyknovennyj

 

Omlouváme se, stránka je v základní verzi, podrobná se připravuje...

Současný text zatím převzat zejména z publikace: Maštera J. & Mašterová A. (2017): Obojživelníci Vysočiny. - Pobočka ČSO na Vysočině.

 pro více informací o druhu navštivte jiné stránky - viz Podobné stránky dole na této stránce

 

Popis:
.
- velikost dospělců obvykle 6 až 9 cm, maximálně 11 cm
- mezi samci a samicemi jsou velké rozdíly ve zbarvení, a to jak v době páření, tak mimo ni
- samci mají v době páření vyvinutý výrazný souvislý zvlněný hřeben na trupu i ocase, jeho základní barva je hnědá, žlutohnědá až žlutozelenavá, téměř vždy s výraznými skvrnami - tečkami (od toho dřívější název „čolek tečkovaný“); na hlavě samců jsou podélné tmavé pruhy; břicho je oranžové a oranžovočervené s tmavými tečkami; na ocase bývá modrý proužek a na zadních nohou jsou výrazné plovací blány
- samičky jsou celkově nenápadně zbarvené, svrchu jsou většinou hnědé nebo žlutohnědé s drobnými skvrnami; břicho mají světle oranžové nebo žlutavé s drobnými skvrnkami; pruhy na hlavě jsou málo výrazné
- mimo období páření mají samičky podobný vzhled, samci jsou méně kontrastní a chybí jim hřeben, ocasní lemy i plovací blány
- larvy jsou oproti jiným čolkům většinou celkově méně skvrnité a nevýrazné

•  Popis snůšek a larev níže v sekci Rozmnožování  

.
Pohlavní rozdíly:
.
.
.
.
Sezónní rozdíly:
.
.
.
.
Možnosti záměny:
.
.

 


 
Rozšíření ve světě:
.
Země výskytu: Albánie, Rakousko, Bělorusko, Belgie, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Gruzie, Německo, Řecko, Maďarsko, Irsko, Itálie, Kazachstán, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Makedonie, MoldavskoČerná Hora, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Rumunsko, Rusko, Srbsko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Turecko, Ukrajina, Velká Británie.
 
                                                                                                                                 Zdroj: AmphibiaWeb
.
.

 
Rozšíření v České republice:
.
- vyskytuje se ve všech nadmořských výškách, mimo ČR až do 2150 m n. m.
 

     Zdroj: AOPK ČR. Nálezová databáze ochrany přírody (citace viz níže).

 

 
Obývané biotopy (prostředí):
.
- upřednostňuje otevřenou, nepříliš zarostlou krajinu a slunná stanoviště, v lesích se vyskytuje spíš méně
- je výrazně méně vázán na vodu než ostatní naši čolci, téměř celý rok tráví mimo ní
- mimo období páření žije zejména v různých mokřadech, loukách, pastvinách a jiných vlhčích biotopech
- k rozmnožování využívá rozmanité vodní plochy s mělčinami a vodní vegetací, dokáže se však úspěšně rozmnožovat i tam kde není téměř žádná vegetace
- upřednostňuje menší až drobné vodní plochy, více osluněné, zásadní je na místě rozmnožování dostatek potravy a žádná nebo jen menší rybí obsádka
 
foto biotop š 470
Foto Aneta Mašterová
.
.
Roční a denní aktivita:
.
- zimování na souši, zejména pod trouchnivými kmeny, v norách, pod kameny a jiným přírodním materiálem
.
.
Potrava:
.
- zejména drobní měkkýši a korýši, brouci, žížaly a další bezobratlí živočichové; čolci také často konzumují vajíčka žab
- larvy jsou také dravé a žerou většinou drobné bezobratlé živočichy
.
.
Nepřátelé (predátoři):
.
.
.
.
Obranné chování:
.
.

 


 
Rozmnožování:
.
- období páření a kladení vajíček trvá u nás od března/ dubna do května, maximálně června
- samice klade většinou do 300 vajíček za sezónu; vajíčka lepí a balí jednotlivě do lístků vodních nebo do vody zasahujících rostlin, nebo je lepí na různé předměty ve vodě
- vývin larev pak probíhá cca od dubna do srpna; velmi vzácně přezimují do dalšího roku

 
foto rozmnož šířka 450
 
.
 
 
.
Popis snůšek (Maštera et al. 2015)* :
.
Vajíčka jsou kladena většinou jednotlivě, zpravidla do záhybů listů vodní vegetace, tj. jsou „zabalena“ do listů. Jsou nápadně menší než u „velkých“ čolků a zřetelně dvoubarevná. Horní polovina je většinou hnědá, spodní polovina bílá či bělavá.
Průměr vajíčka 1,3–1,8 mm, s rosolovitým obalem 2–3,5 mm (Nöllert & Nöllert 1992).
Možnost záměny:
- s vajíčky ostatních „malých“ druhů čolků a čolka horského;
- od vajíček čolka hranatého prakticky nerozlišitelná; čolek horský a karpatský mají vajíčka často hnědo-žlutavá a trochu větší.
Období výskytu: obvykle od dubna do května, méně často i v březnu a červnu  
.
.
Hlasové projevy:
.
U ocasatých obojživelníků nejsou klasické hlasové projevy jako u žab. Ozývají se pouze velmi tichými zvuky např. při chycení predátorem - jen tiché obranné a únikové hlasy.

.
Larvální vývoj, pohlavní dospělost, věk:
.
.
 
 
.
Popis larev (Maštera et al. 2015)** :
.
Malé larvy s relativně nižšími ploutevními lemy oproti „velkým“ čolkům, ale s relativně vyššími oproti ostatní druhům čolků, bez nápadného tmavého skvrnění. Ploutevní lemy jsou buď neskvrnité, nebo jen jemně tmavě tečkované, někdy i s malými skvrnkami.
Horní ploutevní lem při bočním pohledu dosahuje směrem dopředu až na začátek trupu (těsně za hlavu). Ploutevní lemy se zužují směrem dozadu obvykle pozvolně obloukovitě či kopinatě až v ostře zakončenou špičku, vždy bez koncového nitkovitého přívěsku.
Prsty na všech končetinách jsou krátké a relativně tlustší. První prst přední končetiny nepřesahuje polovinu délky druhého prstu (Nöllert & Nöllert 1992).
Rozestup nozder je roven vzdálenosti mezi nozdrou a okem nebo je menší (Nöllert & Nöllert 1992, Berninghausen 1993). Horizontální průměr oka je větší než rozestup nozder a je roven vzdálenosti oka od nozdry (Lác 1968, Baruš & Oliva 1992, Nöllert & Nöllert 1992).
Zbarvení trupu larev je obvykle pískově žluté, okrové, žlutohnědé až hnědé, někdy až velmi tmavě hnědé. Břicho je světlé, bělavé. Na bocích mají larvy většinou 1–2 řady světlých skvrnek. Obvykle je přítomen výrazný tmavý pruh táhnoucí se od nozdry přes oko a pokračující dále na hlavu.
U starších larev (těsně před zahájením metamorfózy – stadium 18 dle Watson & Russell 2000) jsou obvykle přítomny různobarevné pruhy na rozhraní mezi hřbetem a boky s řadou velkých světlých skvrn u hřbetu. Ve střední čáře při pohledu shora je přítomen žlutý nebo žlutooranžový hřbetní proužek, který je však výraznější pouze na hlavě na svém začátku, směrem dozadu přes záda bledne a nezasahuje na ocas (Griffits 1996).
Celková délka těla je do 40 mm.
Možnost záměny:
- s larvami čolka hranatého a karpatského;
- larva čolka hranatého je morfologicky téměř nerozlišitelná od larvy čolka obecného; pouze podélný průměr oka je u čolka obecného větší než rozestup nozder a také větší než vzdálenost oka od nozdry; u starších larev čolka hranatého je světlý hřbetní proužek výrazný po celé délce a zasahuje i na ocas;
- larva čolka karpatského má většinou ploutevní lemy ± rovnoběžné a vzadu náhle sbíhavé a na lemech má pravidelné jemné žlutozeleno-černé mramorování, nikdy ne skvrnění; larvy obvykle mají na bocích 2 řady světlých skvrnek
Období výskytu: obvykle od května do srpna, méně často i v dubnu; larvy velmi vzácně přezimují do dalšího roku (Zavadil et al. 2011)
 

 
*   Popis vajíček a snůšek platí převážně pro snůšky čerstvé, krátce po nakladení. Tuto fázi vývinu lze vymezit zjednodušeně obdobím od jejich nakladení po úplné rozrýhování vajíčka (dokud je vajíčko ještě kulovitého tvaru a není zřetelný zárodek).
.
**   Popis larev platí převážně pro vybraná vývojová stádia, v nichž jsou larvy obojživelníků dobře určitelné. Zjednodušeně lze u čolků a  mloka tato stádia vymezit tímto popisem: od larev s dobře patrnými základy zadních končetin a zároveň téměř s plně vyvinutými předními končetinami až po larvy s plně vyvinutými předními i zadními končetinami a stále ještě neredukovanými, plně vyvinutými keříčkovitými žábrami. 

 


 
Ohrožení:
.
- zarůstající mokřady, zanedbaná péče o vodní plochy, příliš intenzivní péče o krajinu
- vysoké rybí obsádky v rybnících, vysazené kachny, nedostatek vhodných menších vodních ploch
 

 Podrobněji o vhodné péči o biotopy našich obojživelníků najdete v sekcích Ochrana obojživelníkůOhrožení obojživelníkůBiotopy obojživelníků a Jak pomoci obojživelníkům.

 
 
foto péče š 470
Foto Jaromír Maštera
.
Kategorie ohrožení a ochrany:
.
ČR:  dle Červeného seznamu 2017 = zranitelný druh; dle Červeného seznamu 2003 = téměř ohrožený druh; 
        současné ohrožení 2018 = zranitelný druh; zákonná ochrana (Vyhláška 395/1992 Sb.) = silně ohrožený druh
EU:  není zařazen mezi chráněné druhy
 

 
Další fotografie čolka obecného:
.
.
.
.
.
Videa (Youtube):
.
           
..
.

.

Poznámka:

Texty na této stránce projdou ještě jazykovou úpravou a budou dále doplňovány. Finální podoba stránky bude k dispozici 1.1.2020.
 
 

 
Hlavní použité zdroje:
...
AOPK ČR: Nálezová databáze ochrany přírody [online databáze]. publ. 2012 [cit. 2018-06-12], dostupné na: <http://portal.nature.cz>

Arnold E. N. & Ovenden D. (2003): Reptiles and amphibians of Europe. – Princeton field guides, Princeton & Oxford.

Maštera J., Zavadil V. & Dvořák J. (2015): Vajíčka a larvy obojživelníků České republiky.- Academia, Praha.

Maštera J. & Mašterová A. (2017): Obojživelníci Vysočiny. - Pobočka ČSO na Vysočině.

Nöllert A. & Nöllert C. (1992): Die Amphibien Europas. Bestimmung, Gefährdung, Schutz. – Kosmos Naturführer, Franckh-Kosmos Verlags, Stuttgart.

University of California: Amphibia Web [online], publ. 2000-2018 [cit. 2018-06-12], dostupné na: <http://amphibiaweb.org>

Zavadil V., Sádlo J. Vojar J. [eds.] (2011)Biotopy našich obojživelníků a jejich management. – Metodika AOPK ČR, Praha.
 

 
Podobné stránky:
.
 
 
Překlady a úpravy textů (Popis až Larvální vývoj): Aneta Mašterová
 

|  nahoru na stránku  |


Obojživelníci České republiky

obojživelníci     ochrana obojživelníků     amphibia     amphibien     management     žáby     obojživelníků     obojživelníky     čolci     mlok     ropucha     kuňka     čolek     rosnička     skokan     blatnice     tůně     tůň     mokřad     amphibians  obojživelníci     ochrana obojživelníků     amphibia     amphibien     management     žáby     obojživelníků     obojživelníky     čolci     mlok     ropucha     kuňka     čolek     rosnička     skokan     blatnice     tůně     tůň     mokřad     amphibians  obojživelníci     ochrana obojživelníků     amphibia     amphibien     management     žáby     obojživelníků     obojživelníky     čolci     mlok     ropucha     kuňka     čolek     rosnička     skokan     blatnice     tůně     tůň     mokřad     amphibians

 

TOPlist