mlok skvrnitý

.
Salamandra salamandra
 
.
Fire Salamander,   Feuersalamander,   Salamandre tachetée,   Salamandra škvrnitá,
Salamandra plamista,   Pjatnistaja salamandra

 

Omlouváme se, stránka je v základní verzi, podrobná se připravuje...

Současný text zatím převzat zejména z publikace: Maštera J. & Mašterová A. (2017): Obojživelníci Vysočiny. - Pobočka ČSO na Vysočině.

 pro více informací o druhu navštivte jiné stránky - viz Podobné stránky dole na této stránce

 

Popis dospělců:
.
- velikost dospělců údajně až do 25 cm, u nás většinou mezi 14 a 17 cm
- charakteristický žlutočerný vzor na těle, někteří jedinci mají žluté barvy více, jiní méně
- má jedové žlázy na hlavě (parotidy) a na zádech
- nezaměnitelné zvíře, oproti čolkům výrazně jiné (oválný průřez ocasu, silné končetiny atd.)
- rozdíly mezi samci a samicemi jsou minimální

•  Popis larev níže v sekci Rozmnožování  

.
Pohlavní rozdíly:
.
.
.
.
Sezónní rozdíly:
.
.
.
.
Možnosti záměny:
.
.

 


 
Rozšíření ve světě:
.
Země výskytu: Albánie, Rakousko, Belgie, Bosna a Herzegovina, Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Francie, Německo, Řecko, Maďarsko, Itálie, Írán (?), Izrael (?), Lucembursko, Makedonie, Maroko (?), Černá Hora, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Srbsko, Slovensko, Slovinsko, Sýrie (?), Španělsko, Švýcarsko, Turecko, Ukrajina. Introdukován: Lotyšsko (?).
.
                                                                                                                                   Zdroj: AmphibiaWeb
.
.

 
Rozšíření v České republice:
.
.
 

     Zdroj: AOPK ČR. Nálezová databáze ochrany přírody (citace viz níže).

 

 
Obývané biotopy (prostředí):
.
- vyskytuje se u nás od nížin cca do 1 000 m nad mořem, jinde v Evropě až do 2 100 m n. m.
- obývá převážně listnaté a smíšené lesy s dostatkem bylinného podrostu a potravy, často jde o lesy s výrazně zařízlými menšími údolími; vyhovují jim strmé svahy s kamennou sutí a s dostatečným množstvím rozkládající se dřevní a listové hmoty
- nezbytnou podmínkou jejich výskytu je přítomnost menších potoků, pramenišť a studánek s čistou vodou pro vývoj larev
 
Foto - výška 300
Foto Aneta Mašterová
.
.
Roční a denní aktivita:
.
- zimování na souši, zejména v zemních děrách a jeskyních.
.
.
Potrava:
.
- více než polovinu potravy mloků tvoří suchozemští měkkýši, významný podíl tvoří též dvoukřídlý hmyz, dále žerou i žížaly, pavouky, housenky a další bezobratlé živočichy
- larvy žerou především drobné bezobratlé živočichy tekoucích vod
.
.
Nepřátelé (predátoři):
.
.
.
.
Obranné chování:
.
.

 


 
Rozmnožování:
.
- mlok neklade vajíčka jako jiní naši obojživelníci, ale již vyvinuté larvy
- páření mloků probíhá v létě a na podzim, vajíčka se následně vyvíjí v těle samičky
- období kladení larev do potoků trvá u nás obvykle od března/ dubna do června, vývoj pak probíhá až do září; poměrně časté je přezimování larev do dalšího roku
- jedna samice může naklást během jednoho roku až 60 larev, většinou však méně
 
foto - šířka 450
 
.
.
Hlasové projevy:
.
U ocasatých obojživelníků nejsou klasické hlasové projevy jako u žab. Ozývají se pouze velmi tichými zvuky např. při chycení predátorem - jen tiché obranné a únikové hlasy.

.
Larvální vývoj, pohlavní dospělost, věk:
.
.
 
 
.
Popis larev (Maštera et al. 2015)*:
.
Poměrně robustní larva. Tělo je spíše dorzoventrálně zploštělé, hlava široká. Na bázích všech končetin je při pohledu shora zřetelná světlá skvrna (bílá, bělavá, žlutavá).
Ploutevní lemy jsou nízké, tmavě skvrnité. Horní ploutevní lem při bočním pohledu dosahuje směrem dopředu jen do zadní poloviny trupu. Ocas končí tupě, zaokrouhleně.
Rozestup nozder je větší než vzdálenost mezi nozdrou a okem. Podélný průměr oka je menší než rozestup nozder a zároveň je větší než vzdálenost oka od nozdry (Lác 1968, Baruš & Oliva 1992, Nöllert & Nöllert 1992).
Zbarvení těla okrově hnědé, hnědé až šedočerné, obvykle s tmavým mramorováním na světlejším podkladu. Břicho světlé, nejčastěji okrově hnědé.
Zejména starší larvy (těsně před zahájením metamorfózy – stadium 18 dle Watson & Russell 2000) mají již na těle vytvořen typický žluto-černý vzor.
Celková délka těla do 75 mm (víceleté larvy mohou být i výrazně větší).
Možnost záměny:
- s larvami čolků, zejména se staršími larvami čolka horského, teoreticky i s tmavými mladšími larvami čolka velkého; larvy čolků mají tělo spíše laterálně zploštělé; bez světlých skvrn na bázích končetin; ocas končí tupou nebo ostrou špičkou; horní ploutevní lem je vyšší, dosahuje až do přední poloviny trupu; rozestup nozder není větší než vzdálenost mezi nozdrou a okem; bez žluto-černého vzoru u starších larev; výskyt obvykle ve stojatých vodách; larvy jsou většinou světleji zbarveny
Období výskytu:  obvykle od března do září, poměrně časté je přezimování larev do dalšího roku (Zavadil et al. 2011).
 

 
**   Popis larev platí převážně pro vybraná vývojová stádia, v nichž jsou larvy obojživelníků dobře určitelné. Zjednodušeně lze u čolků a  mloka tato stádia vymezit tímto popisem: od larev s dobře patrnými základy zadních končetin a zároveň téměř s plně vyvinutými předními končetinami až po larvy s plně vyvinutými předními i zadními končetinami a stále ještě neredukovanými, plně vyvinutými keříčkovitými žábrami.  

 


 
Ohrožení :
.
- znečištění a vysychání drobných potoků a jejich necitlivé úpravy
- vysazování ryb do drobných potůčků, kde by se přirozeně neměly vyskytovat
- přeměna lesů na jehličnaté monokultury bez podrostu nebo s degradovaným bylinným podrostem

 

 Podrobněji o vhodné péči o biotopy našich obojživelníků najdete v sekcích Ochrana obojživelníkůOhrožení obojživelníkůBiotopy obojživelníků a Jak pomoci obojživelníkům.

 
foto management 470
Foto Jaromír Maštera
.
Kategorie ohrožení a ochrany:
.
ČR:  dle Červeného seznamu 2017 = zranitelný druh; dle Červeného seznamu 2003 = zranitelný druh; 
         současné ohrožení 2018 = ohrožený druh; zákonná ochrana (Vyhláška 395/1992 Sb.) = silně ohrožený druh
EU:  není zařazen mezi chráněné druhy
 

 
Další fotografie mloka skvrnitého:
.
.
.
.
.
Videa (Youtube):
.
           
..
.

.

Poznámka:

Texty na této stránce projdou ještě jazykovou úpravou a budou dále doplňovány. Finální podoba stránky bude k dispozici 1.1.2020.
 
 

 
Hlavní použité zdroje:
...
AOPK ČR: Nálezová databáze ochrany přírody [online databáze]. publ. 2012 [cit. 2018-05-31], dostupné na: <http://portal.nature.cz>

Arnold E. N. & Ovenden D. (2003): Reptiles and amphibians of Europe. – Princeton field guides, Princeton & Oxford.

Maštera J., Zavadil V. & Dvořák J. (2015): Vajíčka a larvy obojživelníků České republiky.- Academia, Praha.

Maštera J. & Mašterová A. (2017): Obojživelníci Vysočiny. - Pobočka ČSO na Vysočině.

Nöllert A. & Nöllert C. (1992): Die Amphibien Europas. Bestimmung, Gefährdung, Schutz. – Kosmos Naturführer, Franckh-Kosmos Verlags, Stuttgart.

University of California: Amphibia Web [online], publ. 2000-2018 [cit. 2018-05-31], dostupné na: <http://amphibiaweb.org>

Zavadil V., Sádlo J. & Vojar J. [eds.] (2011): Biotopy našich obojživelníků a jejich management. – Metodika AOPK ČR, Praha.
 

 
Podobné stránky:
.
 
 
Překlady a úpravy textů (Popis až Larvální vývoj): Aneta Mašterová

 

|  nahoru na stránku  |


Obojživelníci České republiky

obojživelníci     ochrana obojživelníků     amphibia     amphibien     management     žáby     obojživelníků     obojživelníky     čolci     mlok     ropucha     kuňka     čolek     rosnička     skokan     blatnice     tůně     tůň     mokřad     amphibians   obojživelníci     ochrana obojživelníků     amphibia     amphibien     management     žáby     obojživelníků     obojživelníky     čolci     mlok     ropucha     kuňka     čolek     rosnička     skokan     blatnice     tůně     tůň     mokřad     amphibians  obojživelníci     ochrana obojživelníků     amphibia     amphibien     management     žáby     obojživelníků     obojživelníky     čolci     mlok     ropucha     kuňka     čolek     rosnička     skokan     blatnice     tůně     tůň     mokřad     amphibians
*   Popis vajíček a snůšek platí převážně pro snůšky čerstvé, krátce po nakladení. Tuto fázi vývinu lze vymezit zjednodušeně obdobím od jejich nakladení po úplné rozrýhování vajíčka (dokud je vajíčko ještě kulovitého tvaru a není zřetelný zárodek).
.
**   Popis larev platí převážně pro vybraná vývojová stádia, v nichž jsou larvy obojživelníků dobře určitelné. Zjednodušeně lze u čolků a  mloka tato stádia vymezit tímto popisem: od larev s dobře patrnými základy zadních končetin a zároveň téměř s plně vyvinutými předními končetinami až po larvy s plně vyvinutými předními i zadními končetinami a stále ještě neredukovanými, plně vyvinutými keříčkovitými žábrami.  Zjednodušeně lze u žab larvální stádia vymezit takto: od pulců s dobře patrnými základy zadních končetin až po pulce s dobře vyvinutými zadními končetinami (všemi prsty) a stále ještě bez plně vyvinutých a navenek viditelných předních končetin.
TOPlist