kuňka ohnivá

kuňka obecná  (synonymum)

...
Bombina bombina
 
    
.
Fire-bellied Toad,  Rotbauchunke, Sonneur à ventre rouge, Kunec ohnivý (kunka červenobruchá),
Kumak nizinny, Krasnobrjuchaja žerljanka

 


 
Popis dospělců:
.
Dospělá kuňka dosahuje v oblasti střední Evropy velikosti obvykle do 53 mm, ale často můžeme nalézt i výrazně menší jedince. Jedná se tedy spíše o menší druh žáby, který má v porovnání např. s ropuchami viditelně plošší stavbu těla. U tohoto druhu není viditelný ušní bubínek a čenich je výrazně zaoblený. Oční zornice jsou srdcovitého či trojúhelníkovitého tvaru.
Její kůže je charakteristicky bradavičnatá. Bradavičky na pokožce jsou zaoblenější a celkově spíše jemnější na pohled i na dotek oproti kuňce žlutobřiché. Kožní bradavičky na hřbetě těla jsou zakončené malou černou špičkou na vrcholu. Zbarvení svrchní strany této kuňky bývá tmavě šedé s drobnými černými skvrnami nebo s tmavohnědými skvrnami, tmavozelené se zelenými skvrnami a někdy může tato žabka být i sytě trávozelená z drobnými tmavými skvrnami. Toto zbarvení u kuňky je dost proměnlivé, ale celkově bývá tato kuňka tmavší než kuňka žlutobřichá.
Obloukově zahnuté parotidní žlázy za okem jsou u tohoto druhu dobře viditelné. Poměr těla a hlavy je větší než 3:1. Břicho této žáby je tmavé – černé až šedočerné – s typickým oranžovým, oranžovočerveným až oranžovožlutým mramorováním (skvrněním). Oranžová barva na břiše nepřesahuje 50% pokrytí břicha, tmavá barva obvykle výrazně převažuje. Tmavé skvrny na břiše bývají hustě posety drobnými bílými tečkami. Kresba na břiše může být u každého jedince specifická. Prsty na předních i zadních končetinách jsou zespodu  tmavé.
.
.
Pohlavní rozdíly:
.
Samci kuňky ohnivé jsou menší než samice. V porovnání se samicemi mají samci mírně větší hlavu.
.
.
Sezónní rozdíly:
.
U samců se nachází na rozdíl od samic tzv. rezonátor, který samci používají v době páření. V době páření se samcům vytvářejí černé, zrohovatělé tzv. svatební polštářky. Ty můžeme najít na vnitřní straně předních končetin a zpravidla zasahují na první a druhý prst. Tyto svatební polštářky používají samci k  přichycení samice do tzv. bederního amplexu - amplexus inguinalis (přichycení samice samcem nad zadními končetinami)
.
.
Možnosti záměny:
.
S kuňkou žlutobřichou (Bombina variegata): Rozdíly jsou zejména ve zbarvení břicha (jiný poměr tmavé a světlé barvy), v bradavičkách na pokožce (žlutobřichá je má ostřejší a drsnější) a v jiných hlasových projevech. V případě snůšek a larev lze také nalézt menší rozdíly. Na území ČR se oba naše druhy kuněk vzájemně  kříží a v některých oblastech se tak vyskytují i smíšené populace.
 

 
Rozšíření ve světě:
.
Země výskytu: Bělorusko, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Chorvatsko, Kazachstán, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Moldavsko, Německo, Řecko, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Rusko, Řecko, Srbsko, Slovensko, Slovinsko, Švédsko, Turecko a Ukrajina. Introdukována (?): Uzbekistán
 
                                                                                                                                Zdroj: AmphibiaWeb

.


 
Rozšíření v České republice:
.
Území České republiky leží u západního okraje areálu tohoto druhu. Kuňka ohnivá téměř úplně chybí v západních Čechách, v Libereckém kraji, v centrálních partiích Českomoravské vrchoviny, v karpatských pohořích a kromě okolí Ostravy na severní Moravě a také ve Slezsku. Na ostatních místech republiky je rozšířena zdánlivě plošně ve výškovém rozpětí 150 - 730 m n.m. Výškové optimum však nachází v níže položených oblastech cca do 300 m n.m. V posledních několika desetiletích jsou u tohoto druhu zaznamenány výrazné poklesy početnosti. Obsazený mapovací čtverec tak v mnoha případech již neznamená, že je tam kuňka všude rozšířená, ale často i to, že tam má poslední lokalitu výskytu nebo že její populace čítají max. desítky jedinců. Celkově tedy v mnoha oblastech ČR není výskyt této kuňky souvislý, ale pouze ostrůvkovitý a mnoho populací již spolu není vzájemně migračně propojeno.
.

                   Zdroj: AOPK ČR. Nálezová databáze ochrany přírody (citace viz níže).

 

 
Obývané biotopy (prostředí):
.
Kuňka ohnivá se vyskytuje převážně v nížinách pod 250 m nad mořem, ale v České republice se sní můžeme setkat až v 730 m n.m. Jedná se o druh preferující otevřená, slunná stanoviště, a to zejména v období rozmnožování. Mimo období rozmnožování se s ní můžeme setkat zejména na mokřadech, loukách, pastvinách a jiné zemědělské půdě. Často se  vyskytuje v mělkých kalužích na loukách, polích, okrajích lesů, loužích na cestách a v zaplavovaných místech. Kuňky ohnivé vyžadují pro svůj výskyt dostatek vhodných vodních ploch, a to nejen větších nádrží pro rozmnožování, ale i drobných tůní a kaluží. Kuňky se mohou rozmnožovat i v dočasných vodách, ale dávají spíše přednost trvalejším vodním plochám. Ke svému rozmnožování spíše využívá větší vodní plochy s rozsáhlou vodní vegetací. Zásadní je pro ni vždy dostatečný rozsah mělčin s hloubkou vody do 40 cm, dostatek oslunění vodní hladiny, dostatek kvalitních litorálních porostů, dostatek potravy a menší rybí obsádka. Rozmnožuje se nejčastěji v mělčinách rybníků a jezer a v různých typech tůní. Ve vodních tocích ani ve výrazně průtočných nádržích se tento druh nerozmnožuje (Maštera et al. 2015).
 
..                                             Mělký, extenzivně využívaný rybník s rákosinou - optimální biotop pro rozmnožování kuňky ohnivé v ČR.
.
.
Roční a denní aktivita:
.
Ve střední Evropě se kuňky ohnivé přesouvají do zimovišť v září až říjnu a setrvávají v nich  do března až dubna. Kuňky zimují  na souši, a to zejména pod trouchnivými kmeny, pod kameny nebo mezi kořeny stromů a keřů. Po opuštění zimoviště často využívají malé, mělké a prohřáté kaluže a tůně, ve kterých „startují“ svůj roční cyklus před rozmnožováním.
Kuňky dávají přednost relativně teplým podmínkám: jsou aktivní v teplotách vzduchu 10-30 °C, obvykle však v rozmezí 18-20 °C. Na jaře a v létě jsou kuňky denní i noční a  během pobytu na souši jsou obvykle aktivní za soumraku. Při větrném či chladném počasí aktivita kuněk klesá. Kuňky ohnivé se prokazatelně během sezóny běžně pohybují do vzdálenosti 300-900 m od místa rozmnožování. V některých případech byly zjištěny i migrace kuněk do vzdálenosti 1200 m, zřejmě však jsou schopny ujít i ještě delší vzdálenosti.
.
.
Potrava:
.
Jídelníček kuňky ohnivé je tvořen z 56 % z komárů a jejich larev, z 18 % z brouků, z 18 % z pavouků a ze 3 % ze stonožek. Všichni ostatní bezobratlí představují méně než 1%. Pulci konzumují hlavně řasy a vyšší rostliny, často pak také drobné bezobratlé živočichy. Čerstvě metamorfované žabky se živí převážně hmyzem (brouci, blanokřídlí, dvoukřídlí.
.
.
Nepřátelé (predátoři):
.
Různé druhy ptáku požírají kuňky i jejich larvy: mj. kvakoš noční, čáp bílý, čáp černý, ale i puštík obecný. Ze savců jsou to zejména vodní hmyzožravci (rejsec).
.
.
Obranné chování:
.
Na souši zejména v chladném počasí kuňka při  napadení predátorem  zaujímá obrannou pozici, kterou nazýváme ,,kuňčí reflex“. Kuňka se celá miskovitě prohne a dlaně zadních i předních končetin výhružně vystaví proti predátorovi. Někdy si předními nohami zakrývá i oči. Kontrastní zbarvení na nohou, hrdle a po stranách těla má za úkol pohrozit predátorovi. Kuňka v této pozici setrvá několik sekund a pak se snaží  rychle uniknout. Další fáze obrany v případě, že predátor neodstoupí je to, že kuňka začne vypouštět kožní, bělavý a intenzivně páchnoucí sekret. U lidí může tento sekret vyvolat pálení očí či svědění pokožky v případě, že se zanese na citlivé místo, výrazněji jedovatý není. Kuňky mohou při pokusu o útěk vyluzovat i obranné volání. Při útěku ve vodě se kuňky zaryjí do jemného bláta ve dně a snaží se tak nehybně maskovat před predátorem. I přes to, že oba druhy kuněk využívají k obraně jedovatý kožní sekret, jsou i tak často oběťmi mnoha obratlovců. Např. na Ukrajině dosáhl podíl kuněk ve stravě kvakoše nočního až 25%.

 


 
Rozmnožování:
.
Období páření a kladení vajíček trvá v podmínkách ČR obvykle od dubna do června. Vývin larev pak probíhá cca od dubna do srpna, někdy až do září. Proces rozmnožování  se často spouští v období vydatnějších dešťů, kdy dochází k ochlazení nádrží vhodných pro rozmnožení tohoto druhu. Na začátku tohoto procesu rozmnožování samečci působí nafouklým dojmem, mají nohy roztažené ze široka a volně vzplývají na hladině. V této poloze lákají samičky k místu rozmnožování hlasovými projevy a poté co se k nim samička  přiblíží na vhodnou vzdálenost zaujmou polohu amplexu (tzv. amplexus inguinalis), kdy sameček se k samičce přichytne v oblasti beder a pevně ji svírá a brání tím k přístupu ostatním samečkům k samičce. Kuňky se mohou pářit několikrát během tohoto období. Samice může klást až 300 vajíček za sezónu v malých shlucích čítajících nejčastěji do 30 kusů, které jsou přichyceny na ponořenou vodní vegetaci.
 
.
.
Hlasové projevy:
.
U kuňky se ozývá pouze sameček, který má rezonátor. Jedná se o melodické volání ,,uuh... uuh... uuh“, které má frekvenci menší než 40x za minutu (na rozdíl od kuňky žlutobřiché). Často jedno volání probíhá každých 1,5 až 4 sekundy. Kuňka ohnivá má hlasitější volání než kuňka žlutobřichá. Volání je někdy zaměňováno s kulíškem nejmenším a hlas ve sboru může znít jako zvonící zvony, ve vysokých počtech samců někdy přechází až v jednolité „hučení“.
 
   Hlas kuňky ohnivé si můžete poslechnout zde - Hlas pro tento den, nebo zde - Příroda Info.
 
Samečci se ozývají tak, že naplní plíce vzduchem pomocí pohyby tlamy a potom jim vzduch proudí hrdlem do dvou půlkruhových balónků na hrdle. Vzduch se poté tlačí k hlasivkám v hrtanu a zpět do plic, kde hlas vzniká. Skutečně tedy hlas vzniká v plicích. Akustická energie se přenáší do vody a šíří se odtud pomocí vodních vln. Ústa a nozdry jsou v tuto chvíli uzavřeny. Tlamu otevírají pouze při nabrání nového vzduchu do plic. Po celou dobu zpěvu samečci volně vzplývají na vodní hladině a plavou po rozmnožovací nádrži. Jeden sameček si hlídá  plochu kolem 2-3 m2 vodní hladiny. Toto volání může trvat 12-21 hodin za předpokladu, že je teplota vody se pohybuje  mezi 12-34 °C. Tento hlasový projev v období páření se může mírně lišit v závislosti na oblasti výskytu kuňky ohnivé.
 
.
.
Larvální vývoj, pohlavní dospělost, věk:
.
Snůška kuňky ohnivé je cca 3-5 cm velká. Vajíčka jsou světle hnědá na horním polu. Průměr samotného  vajíčka je 1,5-2 mm a rosolovitý obal je kruhového tvaru o rozměru 5-8 mm. K vývoji vajíčka je potřeba teplota mezi 12-31 °C. V závislosti na teplotě vody je embryonální vývoj dokončen v 2-5 týdnu. Larvy jsou od vykulení velké 8 mm a vyvíjí se až do 55 mm. Poté pulec po 60-90 dnech metamorfuje v žabku o velikosti 11-15 mm. Výjimečně se stává, že larvy mohou přezimovat (v ČR nebylo zjištěno). Samci někdy dospívají hned po prvním přezimování, samice nejdříve po druhém přezimování. Kuňka se v zajetí dožívá i 20 let, v přírodě je prokázán maximální věk 13 let (obvykle to však bude výrazně méně).
 
.

 


 
Ohrožení a ochrana:
.
Kuňka ohnivá je poměrně náročná na množství a kvalitu biotopů, které obývá. Vyžaduje v průběhu roku několik různých typů biotopů a zejména vyžaduje dostatečnou nabídku různých vodních těles, od kaluží po větší nádrže vhodných parametrů pro rozmnožování. Má velké nároky na kvalitu suchozemských stanovišť – potřebuje otevřenou krajinu s pravidelnou a vhodnou extenzivní a mozaikovitou péčí. To často splňuje extenzivní pastva v návaznosti na vodní plochy a plošky.
V podmínkách České republiky není toto na řadě míst splněno, hospodaření v krajině se mění směrem k vyšší intenzitě, velkoplošnosti a na mnoha místech se od hospodaření zcela upouští. Pokud někde probíhá pastva, bývá příliš intenzivní. Velmi problematické jsou vysoké rybí obsádky v rybnících, které jsou v ČR nejvýznamnějším biotopem rozmnožování kuněk. Toto vše bohužel vyúsťuje v to, že kuňka ohnivá z mnoha míst naší krajiny poměrně rychle mizí. V mnoha regionech ČR je kriticky ohroženým druhem.
Možnosti ochrany kuňky ohnivé jsou zejména ve vhodné péči o její biotopy. Je třeba extenzivně pečovat o všechny mokřadní louky (pastva, prořezávky, kosení). Snažit se více prosazovat extenzivní pastvu luk na úkor často nevhodného intenzivního kosení. Je třeba do krajiny vnést (vybudovat) více menších vodních prvků, a to od kaluží po větší tůně. Snažit se zajistit vhodné podmínky pro rozmnožování kuněk na rybnících – ideálně aby na nich byla trvale snížena rybí obsádka (do 400 kg ryb/ha), nebo aby byla snížena nebo vyloučena alespoň jednou za 2-3 roky. Pro kuňku ohnivou jsou velmi vhodné plůdkové rybníky a ty by tedy v naší krajině měly být podporovány. Důležitá je také obnova péče o břehové porosty rybníků, které by měly být pravidelně prořezávány (dříve běžná věc) – husté břehové porosty brání vzniku litorálních porostů (málo světla, zahnívání opadu apod.).
 
Vodní plochy pro kuňku ohnivou:
Vhodné parametry nově budovaných nádrží (tůní) pro rozmnožování kuňky ohnivé jsou: velikost 100 až 5000 m2, maximální hloubka 1-1,5 m, průměrná hloubka do 50 cm, alespoň na třetině plochy tůně by měly být mělčiny do 40 cm hloubky, umožňující zárůst měkkou vodní vegetací. Tůně by měly být vždy neprůtočné, budované přednostně na místech s vysokou hladinou spodní vody nebo s předpokladem dobrého plnění srážkovou vodou během sezóny. Místo pro tůně, které mají sloužit k rozmnožování kuněk ohnivých, by nemělo být zastíněné dřevinami, optimální jsou místa zcela osluněná. Vhodné je vždy na lokalitě budovat více tůní rozdílných parametrů, s rozdílnou mírou oslunění, ale s převahou zcela osluněných tůní. Tůně nesmí být využívány k chovu ryb ani do nich ryby nesmějí být nasazovány. V případě nežádoucího výskytu ryb v tůni je nutné zajistit jejich odlov všemi dostupnými prostředky, včetně odčerpání vody z tůně (u větších tůní vhodné čerpat v suchém období, kdy je vodní hladina výrazněji snížená).
Parametry nově budovaných tůní pro výskyt kuňky ohnivé mimo období rozmnožování mohou být různé co do velikosti i zastínění dřevinami, opět jsou však vhodnější tůně s převažujícími mělčinami do 40 cm hloubky.
 
Podrobněji o vhodné péči o biotopy našich obojživelníků najdete v sekcích Ochrana obojživelníků, Ohrožení obojživelníků, Biotopy obojživelníků a Jak pomoci obojživelníkům.
 
                                      Budování mělkých tůní pro kuňku ohnivou  - významné opatření v ochraně druhu. Foto Aneta Mašterová
.
Kategorie ohrožení a ochrany:
.
ČR:  dle Červeného seznamu 2003 = ohrožený druh; reálné ohrožení 2014 = kriticky ohrožený druh;
        zákonná ochrana (Vyhláška 395/1992 Sb.) = silně ohrožený druh
EU:  druh příloh II a IV (sm. 92/43/EHS) = vyžadující přísnou ochranu a vyhlášení území zvláštní ochrany (Natura 2000)

 


 
Další fotografie kuňky ohnivé:
.
.
.
.
Videa (Youtube):
.
           
..
.
 
Informační letáky:
.
      
 
.

Poznámka:

Texty na této stránce projdou ještě jazykovou úpravou a budou dále doplňovány. Finální podoba stránky bude k dispozici 1.1.2018.
 
 

 
Hlavní použité zdroje:
...
AOPK ČR: Nálezová databáze ochrany přírody [online databáze]. publ. 2012 [cit. 2013-08-01], dostupné na: <http://portal.nature.cz>

Arnold E. N. & Ovenden D. (2003): Reptiles and amphibians of Europe. – Princeton field guides, Princeton & Oxford.

Fog K., Drews H., Bibelriehter F., Damm N. & Briggs L. (2011): Managing Bombina bombina in the Baltic region. Best practice guidelines. – Amphi Consult / Stiftung Naturschutz Schleswig-Holsten, Odense. (dostupné zde)

Maštera J., Zavadil V. & Dvořák J. (2015): Vajíčka a larvy obojživelníků České republiky.- Academia, Praha.

Nöllert A. & Nöllert C. (1992): Die Amphibien Europas. Bestimmung, Gefährdung, Schutz. – Kosmos Naturführer, Franckh-Kosmos Verlags, Stuttgart.

University of California: AmphibiaWeb [online], publ. 2000-2013 [cit. 2013-08-01], dostupné na: <http://amphibiaweb.org>

Zavadil V., Sádlo J. & Vojar J. [eds.] (2011): Biotopy našich obojživelníků a jejich management. – Metodika AOPK ČR, Praha.

 


 
Podobné stránky:
.
 
 
Překlady a úpravy textů (Popis až Larvální vývoj): Aneta Mašterová
 

|  nahoru na stránku  |



Obojživelníci České republiky

obojživelníci     ochrana obojživelníků     amphibia     amphibien     management     žáby     obojživelníků     obojživelníky     čolci     mlok     ropucha     kuňka     čolek     rosnička     skokan     blatnice     tůně     tůň     mokřad     amphibians   obojživelníci     ochrana obojživelníků     amphibia     amphibien     management     žáby     obojživelníků     obojživelníky     čolci     mlok     ropucha     kuňka     čolek     rosnička     skokan     blatnice     tůně     tůň     mokřad     amphibians   obojživelníci     ochrana obojživelníků     amphibia     amphibien     management     žáby     obojživelníků     obojživelníky     čolci     mlok     ropucha     kuňka     čolek     rosnička     skokan     blatnice     tůně     tůň     mokřad     amphibians

 

TOPlist