čolek horský

.
Ichthyosaura alpestris 
.
synonyma:  Triturus alpestris  a  Mesotriton alpestris
 
.
Alpine Newt,   Bergmolch,   Triton alpestre,   Mlok vrchovský,
Trazska górska,   Triton alpijskij

 

Omlouváme se, stránka je v základní verzi, podrobná se připravuje...

Současný text zatím převzat zejména z publikace: Maštera J. & Mašterová A. (2017): Obojživelníci Vysočiny. - Pobočka ČSO na Vysočině.

 pro více informací o druhu navštivte jiné stránky - viz Podobné stránky dole na této stránce

 

Popis:
.
- velikost samců do 9 cm, samic do 12 cm
- zbarvení svrchní strany je většinou modrošedé, hnědošedé nebo tmavě šedé, na bocích mají stříbrošedé mramorování; břicho je jednobarevné, oranžové
- samci mají v době páření vyvinutý nízký žluto-černý hřeben, všechny barvy na těle mají výraznější a kontrastnější, mramorování na bocích jim přechází až na hlavu a je doplněno modrošedým nebo světle modrým pruhem
- samičky mají na těle typické šedo-hnědé až zeleno-hnědé mramorování; barva břicha je u nich méně výrazná, spíše jen světle oranžová až žlutavá
- mimo období páření jsou samečci podobní samičkám, jejich svrchní strana těla však nemá mramorování
- larvy mají nápadně žluto-černě mramorovaný ocas a ocasní lem

•  Popis snůšek a larev níže v sekci Rozmnožování  

.
Pohlavní rozdíly:
.
.
.
.
Sezónní rozdíly:
.
.
.
.
Možnosti záměny:
.
.

 


 
Rozšíření ve světě:
.
Země výskytu: Albánie, Rakousko, Bělorusko, Belgie, Bosna and Herzegovina, Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Dánsko, Francie, Německo, Řecko, Maďarsko, Itálie, Lichtenštejnsko, Lucembursko, Makedonie, Černá Hora, Nizozemsko, Polsko, Rumunsko, Srbsko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švýcarsko, Ukrajina. Introdukován: Velká Británie.
 
                                                                                                                                 Zdroj: AmphibiaWeb
.
.

 
Rozšíření v České republice:
.
- vyskytuje se spíše ve vyšších polohách, mimo ČR až do 2600 m n. m.
 

     Zdroj: AOPK ČR. Nálezová databáze ochrany přírody (citace viz níže).

 

 
Obývané biotopy (prostředí):
.
- jde převážně o lesní druh, lesní prostředí upřednostňuje zejména v období mimo páření
- na rozdíl od jiných obojživelníků Vysočiny mu nevadí ani smrkové lesy, nesmí však být výrazně odvodněné a jednotvárné
- k rozmnožování využívá obvykle menší až drobné vodní plochy, často bez jakékoli vegetace; významnými místy jeho rozmnožování jsou zatopené koleje na nezpevněných lesních cestách, rozmnožuje se ale i v rybnících s nižšími obsádkami, technických nádržích a různých tůních
 
 
foto biotopu š 470
Foto Aneta Mašterová
.
.
Roční a denní aktivita:
.
- zimování výjimečně ve vodě, hlavně na souši, a to zejména pod trouchnivými kmeny, kameny a jiným přírodním materiálem
.
.
Potrava:
.
- téměř polovinu potravy čolků horských tvoří komáři a jejich larvy, dále brouci, vážky, mouchy, korýši, žížaly a ostatní bezobratlí živočichové; čolci také konzumují vajíčka žab
- larvy jsou také dravé a žerou většinou drobné bezobratlé živočichy
.
.
Nepřátelé (predátoři):
.
.
.
.
Obranné chování:
.
.

 


 
Rozmnožování:
.
- období páření a kladení vajíček trvá u nás obvykle od dubna do června, výjimečně až do července
- samice klade většinou do 250 vajíček za sezónu; vajíčka lepí a balí jednotlivě do lístků vodních nebo do vody zasahujících rostlin, nebo je lepí na různé předměty ve vodě či na dno
- vývin larev pak probíhá cca od května do září; larvy často přezimují do dalšího roku
 
foto rozmnožování š 450
 
.
 
 
.
Popis snůšek (Maštera et al. 2015)* :
.
Vajíčka jsou kladena jednotlivě. Buď jsou zabalena do lístků vodních rostlin, nebo jen jednoduše nalepena na vodní vegetaci a předměty ve vodě. Vajíčka jsou nápadně menší než u „velkých“ čolků a zřetelně dvoubarevná. Horní polovina je většinou hnědá, spodní polovina žlutavá až okrová.
Průměr vajíčka 1,5–2 mm, s rosolovitým obalem 2–3,7 mm (Nöllert & Nöllert 1992).
Možnost záměny:
- s vajíčky „malých“ druhů čolků;
- od vajíček čolka karpatského většinou nerozlišitelná; čolek obecný a hranatý mají vajíčka spíše hnědo-bílá a trochu menší
Období výskytu: obvykle od dubna do června, méně často i v červenci
.
.
Hlasové projevy:
.
U ocasatých obojživelníků nejsou klasické hlasové projevy jako u žab. Ozývají se pouze velmi tichými zvuky např. při chycení predátorem - jen tiché obranné a únikové hlasy.

.
Larvální vývoj, pohlavní dospělost, věk:
.
.
 
 
.
Popis larev (Maštera et al. 2015)** :
.
Často tmavší larvy s relativně nižšími ploutevními lemy a s nápadným a výrazným nepravidelným žlutozeleno-černým mramorováním, zejména v zadní části ploutevních lemů. Zakončení ploutevních lemů na ocase (špička ocasu) je často nápadně tmavé, někdy až celé černé.
Horní ploutevní lem při bočním pohledu dosahuje směrem dopředu na začátek trupu (někdy až za hlavu). Oba okraje ploutevních lemů obvykle probíhají směrem dozadu ± rovnoběžně a na konci náhle přecházejí v tupou špičku. Někdy je přítomen koncový nitkovitý přívěsek (snadno se ulamuje).
Prsty na všech končetinách jsou krátké a relativně tlusté. První prst přední končetiny nepřesahuje polovinu délky druhého prstu (Nöllert & Nöllert 1992).
Rozestup nozder je roven vzdálenosti mezi nozdrou a okem nebo je menší. Podélný průměr oka je o málo menší než rozestup nozder a je roven vzdálenosti oka od nozdry (Lác 1968, Baruš & Oliva 1992, Nöllert & Nöllert 1992).
Zbarvení trupu larev je od okrově hnědé přes hnědou až k šedočerné, často s tmavým mramorováním na světlejším podkladu. Břicho je světlé, bělavé. Na bocích mohou larvy mít 1 řadu světlých skvrnek. Obvykle je přítomen méně výrazný tmavý pruh táhnoucí se od nozdry k oku.
Starší larvy (těsně před zahájením metamorfózy – stadium 18 dle Watson & Russell 2000) jsou robustnější, ploutevní lemy mají méně mramorované a trup více mramorovaný a skvrnitý. Základní barva těla je obvykle světlejší než u mladších stadií.
Celková délka těla je do 50 mm.
Možnost záměny:
- s larvami „malých“ druhů čolků, zejména s larvami čolka karpatského;
- larva čolka karpatského je více podobná larvám čolka obecného a čolka hranatého; na ploutevních lemech však má pravidelné jemné žlutozeleno-černé mramorování, ovšem zdaleka ne tak výrazné jako u čolka horského, a nikdy nemá nápadněji tmavý konec lemů (ocasní špičku); na bocích mívá obvykle 2 řady světlých skvrnek;
- larvy čolka obecného a čolka hranatého mají ploutevní lemy buď neskvrnité, nebo jen jemně nepravidelně skvrnité, nikdy ne mramorované; na bocích mají 1–2 řady světlých skvrnek; ploutevní lemy mají obvykle pozvolně sbíhavé;
- s larvou mloka v případě větších a tmavších larev; larvy mloka však mají tělo spíše dorzoventrálně zploštělé, na bázích všech končetin při pohledu shora mají zřetelnou světlou skvrnu, jejich ocas končí tupě, zaokrouhleně, ploutevní lemy jsou nízké, horní ploutevní lem dosahuje jen do zadní třetiny trupu, starší larvy mívají na těle vytvořen typický žluto-černý vzor
Období výskytu: obvykle od května do září, méně často i v dubnu; larvy často přezimují do dalšího roku (Zavadil et al. 2011)
 

 
*   Popis vajíček a snůšek platí převážně pro snůšky čerstvé, krátce po nakladení. Tuto fázi vývinu lze vymezit zjednodušeně obdobím od jejich nakladení po úplné rozrýhování vajíčka (dokud je vajíčko ještě kulovitého tvaru a není zřetelný zárodek).
.
**   Popis larev platí převážně pro vybraná vývojová stádia, v nichž jsou larvy obojživelníků dobře určitelné. Zjednodušeně lze u čolků a  mloka tato stádia vymezit tímto popisem: od larev s dobře patrnými základy zadních končetin a zároveň téměř s plně vyvinutými předními končetinami až po larvy s plně vyvinutými předními i zadními končetinami a stále ještě neredukovanými, plně vyvinutými keříčkovitými žábrami.  

 


 
Ohrožení:
.
- příliš intenzivní péče o krajinu, zpevňování a odvodňování lesních cest a příkopů, intenzivní lesní hospodaření
- vysoké rybí obsádky v rybnících, nedostatek vhodných drobných vodních ploch (zejména v lesích)

 

 Podrobněji o vhodné péči o biotopy našich obojživelníků najdete v sekcích Ochrana obojživelníkůOhrožení obojživelníkůBiotopy obojživelníků a Jak pomoci obojživelníkům.

 
foto péče š 470
Foto Jaromír Maštera
.
Kategorie ohrožení a ochrany:
.
ČR:  dle Červeného seznamu 2017 = zranitelný druh; dle Červeného seznamu 2003 = téměř ohrožený druh;
        současné ohrožení 2018 = ohrožený druh; zákonná ochrana (Vyhláška 395/1992 Sb.) = silně ohrožený druh
EU:  není zařazen mezi chráněné druhy
 

 
Další fotografie čolka horského:
.
.
.
.
.
Videa (Youtube):
.
           
..
.

.

Poznámka:

Texty na této stránce projdou ještě jazykovou úpravou a budou dále doplňovány. Finální podoba stránky bude k dispozici 1.1.2020.
 
 

 
Hlavní použité zdroje:
...
AOPK ČR: Nálezová databáze ochrany přírody [online databáze]. publ. 2012 [cit. 2018-06-12], dostupné na: <http://portal.nature.cz>

Arnold E. N. & Ovenden D. (2003): Reptiles and amphibians of Europe. – Princeton field guides, Princeton & Oxford.

Maštera J., Zavadil V. & Dvořák J. (2015): Vajíčka a larvy obojživelníků České republiky.- Academia, Praha.

Maštera J. & Mašterová A. (2017): Obojživelníci Vysočiny. - Pobočka ČSO na Vysočině.

Nöllert A. & Nöllert C. (1992): Die Amphibien Europas. Bestimmung, Gefährdung, Schutz. – Kosmos Naturführer, Franckh-Kosmos Verlags, Stuttgart.

University of California: Amphibia Web [online], publ. 2000-2018 [cit. 2018-06-12], dostupné na: <http://amphibiaweb.org>

Zavadil V., Sádlo J. Vojar J. [eds.] (2011)Biotopy našich obojživelníků a jejich management. – Metodika AOPK ČR, Praha.
 

 
Podobné stránky:
.
 
 
Překlady a úpravy textů (Popis až Larvální vývoj): Aneta Mašterová

 

|  nahoru na stránku  |


Obojživelníci České republiky

obojživelníci     ochrana obojživelníků     amphibia     amphibien     management     žáby     obojživelníků     obojživelníky     čolci     mlok     ropucha     kuňka     čolek     rosnička     skokan     blatnice     tůně     tůň     mokřad     amphibians  obojživelníci     ochrana obojživelníků     amphibia     amphibien     management     žáby     obojživelníků     obojživelníky     čolci     mlok     ropucha     kuňka     čolek     rosnička     skokan     blatnice     tůně     tůň     mokřad     amphibians  obojživelníci     ochrana obojživelníků     amphibia     amphibien     management     žáby     obojživelníků     obojživelníky     čolci     mlok     ropucha     kuňka     čolek     rosnička     skokan     blatnice     tůně     tůň     mokřad     amphibians

 

TOPlist