čolek dravý
Triturus carnifex
.
Italian Crested Newt, 
Alpen-Kammolch, 
Mlok dravý
Omlouváme se, stránka je v základní verzi, podrobná se připravuje...
► pro více informací o druhu navštivte jiné stránky - viz Podobné stránky dole na této stránce
Popis dospělců:
.
Délka těla u samců 15-16 cm, samice dorůstají do 17 cm. U larev dochází k přeměně při délce 5-8 cm a pohlavně dospívají při délce 12-13 cm. Podobá se čolku velkému (Triturus cristatus). Na rozdíl od něho je robustnější a většinou bez drobných bělavých teček, větší tmavé skvrny na bocích jsou výraznější.
Text převzat z webu www.biolib.cz
• Popis snůšek a larev níže v sekci Rozmnožování •
.
Pohlavní rozdíly:
.
.
.
.
Sezónní rozdíly:
.
.
.
.
Možnosti záměny:
.
.
Rozšíření ve světě:
.
Země výskytu: Albánie, Rakousko, Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Česká republika, Řecko, Maďarsko, Itálie, Makedonie, Černá Hora, Srbsko, Slovinsko, Švýcarsko.
Zdroj: AmphibiaWeb
.
.
Rozšíření v České republice:
Čolek dravý se na našem území vyskytuje v nadmořských výškách 200–350 m n.m.
Zdroj: AOPK ČR. Nálezová databáze ochrany přírody (citace viz níže).
Obývané biotopy (prostředí):
.
Rozmnožuje se u nás ve vodních kanálech, jezírkách v lomech, tůních a v rybnících. Biologie i ekologie tohoto druhu jsou velmi podobné čolku velkému.
Obecně preferují velcí čolci k rozmnožování hlubší a větší vody než malé druhy čolků. Velké druhy čolků jsou také více vázány na vodu než malé.
Vodní tělesa vhodná pro úspěšné rozmnožování čolků dravých musí splňovat tyto základní podmínky: musí v nich být dostatečná potravní nabídka (drobní bezobratlí), dostatečná nabídka míst pro kladení vajíček a úkrytů (vegetace) a malé zastoupení predátorů (ryby). Zastínění vodního tělesa pravděpodobně není limitující faktor, pokud dřeviny břehových porostů nezakrývají vodní plochu tak, že zde není možný rozvoj žádné vodní makrofytní vegetace a dochází k nadměrnému zazemňování nádrže opadem a kyslíkovým deficitům. Obvykle je limitní hustý zárůst břehů dřevinami z 80-90 procent. Optimální vodní těleso vhodné k rozmnožování je bohatě zarostlé vodní makrofytní vegetací a bez rybí obsádky. Ukazuje se, že nejvýznamnější faktor ovlivňující úspěšné rozmnožování čolků dravých je právě přítomnost rybí obsádky. Přítomnost většího podílu vodní makrofytní vegetace není vždy zcela nutná, čolkům např. v umělých nádržích bez ryb stačí k nakladení vajíček i malý podíl vodní vegetace, resp. příbřežní měkké vegetace nakloněné nad vodní hladinu a zasahující do vody.
foto biotop š 470 I Foto Aneta Mašterová
.
.
Roční a denní aktivita:
.
Čolci draví opouštějí vodní biotopy převážně v létě (červenec-srpen) a žijí zbytek roku v suchozemských biotopech (tzv. terestrická fáze života) – a to v různých mokřadech, na loukách, lučních ladech, pastvinách, v lesích s bylinným podrostem apod. Čolci v těchto biotopech vyhledávají k úkrytu zejména vlhká místa pod kameny, padlým dřevem, v mechu a v zemi. Jejich akční rádius (vzdálenost putování od místa rozmnožování) je běžně cca do 500 m, ale zaznamenán byl výskyt i více než 1000 m od rozmnožovacího biotopu.
Většina populací velkých dravých zimuje v zemních úkrytech: puklinách skal, sutích, vývratech stromů, opuštěných norách savců, ve sklepích apod., menší část populací může zimovat i ve vodě, na dně zahrabána v bahně a detritu.
.
.
.
.
.
Nepřátelé (predátoři):
.
.
.
.
Obranné chování:
.
.
Rozmnožování:
.
Na jaře (v nižších polohách již od března) se čolci draví vyskytují ve vodě, kde také dochází k páření a kladení vajíček. Z vajíček se zhruba po 1–2 týdnech, v závislosti na teplotě vody, líhnou larvy, které se živí planktonem, drobnými bezobratlými, zoobentosem apod. Po třech až čtyřech, někdy více měsících larvy metamorfují a opouštějí vodu. Dospělí čolci setrvávají ve vodě (v tzv. vodní fázi života) přibližně čtyři až pět měsíců (myslí se tím celá populace, nikoli jedinci).
foto rozmnožování š 450
.
Popis snůšek (Maštera et al. 2015)* :
.
Vajíčka jsou kladena jednotlivě, většinou do záhybů listů vodní vegetace (zejména trav), tj. jsou „zabalena“ do listů. Vajíčka jsou velká, jednobarevná, bílá, bělavá až žlutavá.
Průměr vajíčka 2–3 mm, s rosolovitým obalem 4–5 mm.
Možnost záměny:
- od ostatních druhů čolků (horský, obecný, hranatý, karpatský) lze vajíčko poměrně snadno rozlišit – u těchto druhů čolků jsou totiž vajíčka vždy dvoubarevná a celkově menší.
Období výskytu: obvykle od dubna do května, méně často i v březnu a červnu
.
Poznámka: Snůšky i larvy tří druhů "velkých" čolků jsou si velmi podobné, prakticky morfologicky nerozlišitelné. Proto jsou popisovány stejně. Popisy jsou vytvořeny podle druhu Triturus cristatus.
.
.
Hlasové projevy:
.
U ocasatých obojživelníků nejsou klasické hlasové projevy jako u žab. Ozývají se pouze velmi tichými zvuky např. při chycení predátorem - jen tiché obranné a únikové hlasy.
.
Larvální vývoj, pohlavní dospělost, věk:
.
.
.
Popis larev (Maštera et al. 2015)** :
.
Velké larvy s vysokými ploutevními lemy, s nápadnými velkými tmavými skvrnami na lemu a bíle „poprášenými“ okraji lemu (nápadné i při pohledu shora). Horní ploutevní lem při bočním pohledu dosahuje směrem dopředu až na začátek trupu (těsně za hlavu).
Ploutevní lemy na ocase přecházejí plynule v dlouhou protáhlou až nitkovitou špičku.
Prsty na končetinách jsou velmi dlouhé a tenké. První prst přední končetiny přesahuje vždy polovinu délky druhého prstu (Nöllert & Nöllert 1992).
Rozestup nozder je roven vzdálenosti mezi nozdrou a okem nebo je menší. Podélný průměr oka je menší než rozestup nozder a je roven vzdálenosti oka od nozdry (Lác 1968, Baruš & Oliva 1992, Nöllert & Nöllert 1992).
Zbarvení trupu larev je obvykle okrově hnědé, žlutohnědé, zelenohnědé až zelenookrové, později hnědé až černohnědé s olivově zeleným nádechem. Břicho světlé, často až bělavé. Bez světlých skvrnek na bocích a tmavých pruhů od nozder k očím.
Starší larvy (těsně před zahájením metamorfózy – stadium 18 dle Watson & Russell 2000) jsou robustní, často nápadně tmavší než mladší stadia, s méně skvrnitými a méně průhlednými žlutozelenými lemy, kratšími prsty na končetinách (ale stále delšími než u ostatních čolků) a s nápadnými žeberními rýhami na trupu. Žeberní rýhy jsou výrazné zejména u čolka dunajského.
Celková délka těla je až do 10 cm.
Možnost záměny:
- od ostatních druhů čolků snadno rozlišitelné larvy;
- tmavší larvy lze teoreticky zaměnit s larvami mloka; larvy mloka však mají tělo zploštělé spíše dorzoventrálně, na bázích všech končetin mají při pohledu shora zřetelnou světlou skvrnu, jejich ocas končí tupě, zaokrouhleně, ploutevní lemy jsou nízké, horní ploutevní lem dosahuje jen do zadní třetiny trupu, rozestup nozder je větší než vzdálenost mezi nozdrou a okem a starší larvy mívají na těle vytvořen typický žluto-černý vzor; výskyt larev mloka je obvyklý v tekoucích vodách (drobných, chladných vodních tocích)
Období výskytu: obvykle od května do srpna, méně často i v dubnu a září.
.
Poznámka: Snůšky i larvy tří druhů "velkých" čolků jsou si velmi podobné, prakticky morfologicky nerozlišitelné. Proto jsou popisovány stejně. Popisy jsou vytvořeny podle druhu Triturus cristatus.
* Popis vajíček a snůšek platí převážně pro snůšky čerstvé, krátce po nakladení. Tuto fázi vývinu lze vymezit zjednodušeně obdobím od jejich nakladení po úplné rozrýhování vajíčka (dokud je vajíčko ještě kulovitého tvaru a není zřetelný zárodek).
.
** Popis larev platí převážně pro vybraná vývojová stádia, v nichž jsou larvy obojživelníků dobře určitelné. Zjednodušeně lze u čolků a mloka tato stádia vymezit tímto popisem: od larev s dobře patrnými základy zadních končetin a zároveň téměř s plně vyvinutými předními končetinami až po larvy s plně vyvinutými předními i zadními končetinami a stále ještě neredukovanými, plně vyvinutými keříčkovitými žábrami.
Ohrožení:
.
Velkým problémem je pro něj zejména zarybňování jezírek v lomech a pískovnách. Problematická je také likvidace drobných vodních ploch v krajině (zavážení odpadem a zeminou, rekultivace lomů a pískoven a podobné zásahy), dále odvodňování luk a lesů, a také regulace potoků a zatrubňování drobných vodotečí.
Na Znojemsku, kde druh obsazuje činné kamenolomy, je voda odčerpávána tak, že zůstávají na dně lomu pouze menší tůně vhodné pro čolky. Po uzavření lomu se tento v důsledku absence odčerpávání spodní vody změní v jezero, které je spontánně či uměle zarybněno a čolci odtud ustupují až vymírají. Dalším problémem jsou nepůvodní druhy ryb, především střevlička východní a karas stříbřitý.
.
Ochrana - vhodná péče a podpora čolka dravého:
Čolek dravý je druh, který na lokalitách svého výskytu nemůže dlouhodobě prosperovat bez provádění alespoň občasných managementových zásahů. Při péči o biotopy čolků je nutné se zaměřit jak na vodní biotopy, tak na suchozemské biotopy, není možné management směřovat jen na jeden z těchto typů biotopů (platí pro všechny obojživelníky).
Obecně je nutno na lokalitách čolků dravých provádět a zajišťovat následující opatření:
A. vhodné nebo nejlépe žádné rybářské hospodaření v rozmnožovací nádrži – nejlépe udržovat lokality zcela bez ryb, případně jen s velmi nízkou obsádkou vhodných druhů ryb (např. slunka, mřenka, lín); v případě jezírek v lomech, požárních nádrží a tůní je vždy potřebné je udržovat zcela bez ryb
B. udržovat místa rozmnožování ve vyhovujícím stavu – občasné probírky nadměrně stínících dřevin, v případě postupujícího zazemnění částečné odbahnění (když lze nádrž vypustit, pak vypustit v září a odbahnit; když nelze vypustit, pak odbahňovat pouze od 1. září do 15. října), v případě silného rozvoje vodní vegetace je možné krátkodobě nasadit amura apod.
C. udržovat suchozemské biotopy v okolí místa rozmnožování ve vyhovujícím stavu, a to včetně zimovišť – extenzivní pastva či kosení luk (nejlépe jednou za 2 roky, ne celé plochy najednou, některé plochy nekosit vůbec, ideálně kosení luk načasovat do období výskytu čolků ve vodní fázi a období zimování); prořezávky dřevin na loukách; lesy v blízkém okolí vodních ploch je vhodné udržovat v přírodě blízkém stavu s bylinným podrostem atd.; známá zimoviště zachovávat; celkově zajistit na lokalitách nabídku co nejvíce různých typů biotopů a udržovat dostatečnou nabídku potenciálních míst k zimování
D. podporovat čolky novými biotopy (nejen) pro rozmnožování – hloubení nových tůní vhodných parametrů nedaleko hlavního místa rozmnožování (vytvořit síť vhodných rozmnožovacích nádrží); vhodné je někdy místo obnovy původní hlavní rozmnožovací nádrže vytvořit novou a původní nechat bez zásahu k zazemnění, v případě více nádrží je vždy dobré některou z nich ponechat k přirozenému zániku
E. podporovat čolky novými místy pro úkryt a zimování – na předem vytipovaných místech v lokalitě je vhodné ponechávat na hromadách dřevní hmotu z prořezávek a kácení, nejlépe proloženou drny a pokosenou trávou (někdy je vhodné též budovat klasická do země zapuštěná zimoviště); ponechat občas pokácený strom k zetlení na místě; ponechávat alespoň část travní hmoty z kosení na hromadách
Vhodné parametry nově budovaných tůní pro všechny „velké čolky“ jsou:
velikost minimálně 50 m2; maximální hloubka 1-1,5 m, průměrná hloubka do 50 cm, alespoň na 1/3 plochy tůně (lépe na polovině) by měly být mělčiny do 40 cm hloubky; tůně by měly být primárně neprůtočné, budované přednostně na místech s vysokou hladinou spodní vody nebo s předpokladem dobrého plnění srážkovou vodou během sezóny. Vhodné je vždy na lokalitě budovat více nádrží rozdílných parametrů, s rozdílnou mírou oslunění. Pro čolky dravé pravděpodobně není vhodné budovat nové tůně na zcela osluněných místech, zřejmě totiž vyžadují určitou míru zastínění rozmnožovací nádrže.
Specifická opatření:
Specifikem lomů na Znojemsku je vysoký stav spodní vody, která je z činných lomů odčerpávána tak, že jsou touto činností udržována na dně lomu drobná jezírka vhodná pro rozmnožování čolků. Po ukončení těžebních prací dochází k vytvoření velké vodní plochy, která se postupně stane pro druh nevhodnou. Za takové situace je nutné zabezpečit vytvoření dostatečné nabídky náhradních jezírek na bočních etážích lomu. V každém případě je prospěšné udržovat činnost kamenolomu s veškerým režimem (tedy i s odčerpáváním vody) co nejdéle. Nebránit rozšiřování lomů, avšak je nutno dbát na přísné dodržování specifických podmínek pro každou lokalitu, které musí vycházet z biologického posouzení.
► Podrobněji o vhodné péči o biotopy našich obojživelníků najdete v sekcích Ochrana obojživelníků, Ohrožení obojživelníků, Biotopy obojživelníků a Jak pomoci obojživelníkům.
foto péče šířka 470
Foto Jaromír Maštera
.
Kategorie ohrožení a ochrany:
.
ČR: dle Červeného seznamu 2017 = ohrožený druh; dle Červeného seznamu 2003 = kriticky ohrožený druh;
současné ohrožení 2018 = silně ohrožený druh; zákonná ochrana (Vyhláška 395/1992 Sb.) = kriticky ohrožený druh
EU: druh příloh II a IV (sm. 92/43/EHS) = vyžadující přísnou ochranu a vyhlášení území zvláštní ochrany (Natura 2000)
Další fotografie čolka dravého:
.
.
.
Videa (Youtube):
.
..
|
Poznámka:
Texty na této stránce projdou ještě jazykovou úpravou a budou dále doplňovány. Finální podoba stránky bude k dispozici 1.1.2022.
|
Hlavní použité zdroje:
...
AOPK ČR: Nálezová databáze ochrany přírody [online databáze]. publ. 2012 [cit. 2018-06-12], dostupné na: <http://portal.nature.cz>
Arnold E. N. & Ovenden D. (2003): Reptiles and amphibians of Europe. – Princeton field guides, Princeton & Oxford.
Maštera J., Zavadil V. & Dvořák J. (2015): Vajíčka a larvy obojživelníků České republiky.- Academia, Praha.
Nöllert A. & Nöllert C. (1992): Die Amphibien Europas. Bestimmung, Gefährdung, Schutz. – Kosmos Naturführer, Franckh-Kosmos Verlags, Stuttgart.
University of California: Amphibia Web [online], publ. 2000-2018 [cit. 2018-06-12], dostupné na: <http://amphibiaweb.org>
Zavadil V., Sádlo J. & Vojar J. [eds.] (2011): Biotopy našich obojživelníků a jejich management. – Metodika AOPK ČR, Praha.
Podobné stránky:
.
Překlady a úpravy textů (Popis až Larvální vývoj): Aneta Mašterová
zpět na Obojživelníci ČR
obojživelníci ochrana obojživelníků amphibia amphibien management žáby obojživelníků obojživelníky čolci mlok ropucha kuňka čolek rosnička skokan blatnice tůně tůň mokřad amphibians obojživelníci ochrana obojživelníků amphibia amphibien management žáby obojživelníků obojživelníky čolci mlok ropucha kuňka čolek rosnička skokan blatnice tůně tůň mokřad amphibians obojživelníci ochrana obojživelníků amphibia amphibien management žáby obojživelníků obojživelníky čolci mlok ropucha kuňka čolek rosnička skokan blatnice tůně tůň mokřad amphibians