čolek hranatý
.
Lissotriton helveticus
.
synonymum: Triturus helveticus
.
Palmate Newt, 
Fadenmolch, 
Triton palmé,
Mlok hranatý, 
Nitěnosnyj triton
Omlouváme se, stránka je v základní verzi, podrobná se připravuje...
► pro více informací o druhu navštivte jiné stránky - viz Podobné stránky dole na této stránce
Popis dospělců:
.
Čolek hranatý je 7-10 cm velký druh ocasatého obojživelníka. Samice (7-10 cm) je většinou větší než samec (7-8 cm). Na hlavě můžeme pozorovat tři podélné rýhy, které se u čenichu skoro sbíhají dohromady. Velmi nápadný je tvar trupu, a to zejména u samců. Postranní hřbetní lišty jsou totiž velmi vyvinuté, a proto se čolek na průřezu jeví jako hranatý. Zbarvení hřbetu je olivově-zelené, hnědé nebo až pískově-žluté, často se vyskytují i tmavé tečky. Boky a ocas je skvrnitý. Přes oči je většinou tmavý pruh. Břicho je žlutavé až světle oranžové, beze skvrn. Toto žlutavé až oranžové zbarvení je lemováno jemně růžovou až masovitou barvou stejně jako spodní strana končetin a hrdlo. V době páření mají samci na hřbetu nízký celokrajný hřbetní lem, který přechází ve velký ocasní lem. Ocas je v tuto dobu zakončen černou ocasní nitkou (filamentum), kterou nalezneme i u samic, ale menší než u samců. Zadní nohy samců jsou v době rozmnožování velmi nápadné zduřelými plovacími blánami.
Text převzat z webu: http://www.naturabohemica.cz/lissotriton-helveticus/? (autor Zdeněk Mačát)
• Popis snůšek a larev níže v sekci Rozmnožování •
.
Pohlavní rozdíly:
.
.
.
.
Sezónní rozdíly:
.
.
.
.
Možnosti záměny:
.
.
Rozšíření ve světě:
.
Země výskytu: Belgie, Česká republika, Francie, Německo, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Portugalsko, Španělsko, Švýcarsko, Velká Británie.
Zdroj: AmphibiaWeb
.
.
Rozšíření v České republice:
.
.
Zdroj: AOPK ČR. Nálezová databáze ochrany přírody (citace viz níže).
Obývané biotopy (prostředí):
.
.
foto biotopu š 470
Foto Aneta Mašterová
.
.
Roční a denní aktivita:
.
.
.
.
.
.
.
Nepřátelé (predátoři):
.
.
.
.
Obranné chování:
.
.
Rozmnožování:
.
.
.
foto rozmnož š 450
Vajíčko čolka hranatého je velmi podobné vajíčku čolka obecného, které je zde na snímku.
.
Popis snůšek (Maštera et al. 2015)* :
.
Vajíčka jsou kladena jednotlivě, většinou do záhybů listů vodní vegetace, tj. jsou „zabalena“ do listů. Vajíčka jsou nápadně menší než u „velkých“ čolků a zřetelně dvoubarevná. Horní polovina je většinou hnědá, spodní polovina bílá či bělavá (Nöllert & Nöllert 1992, Berninghausen 1993, Günther 1996).
Průměr vajíčka 1,3–1,8 mm, s rosolovitým obalem 2–3,5 mm (Nöllert & Nöllert 1992).
Možnost záměny:
- s vajíčky ostatních „malých“ druhů čolků;
- od vajíček čolka obecného jsou prakticky nerozlišitelná; čolek horský a karpatský mají často vajíčka hnědo-žlutavá a o málo větší.
Období výskytu: obvykle od dubna do června, méně často i v červenci
.
.
Hlasové projevy:
.
U ocasatých obojživelníků nejsou klasické hlasové projevy jako u žab. Ozývají se pouze velmi tichými zvuky např. při chycení predátorem - jen tiché obranné a únikové hlasy.
.
Larvální vývoj, pohlavní dospělost, věk:
.
.
Larva čolka hranatého je velmi podobná larvě čolka obecného, která je zde na snímku.
.
Popis larev (Maštera et al. 2015)** :
.
Malé larvy, morfologicky i zbarvením velmi podobné larvám čolka obecného. Larvy mají relativně nižší ploutevní lemy, bez nápadného tmavého skvrnění.
Horní ploutevní lem při bočním pohledu dosahuje směrem dopředu na začátek trupu. Ploutevní lemy se zužují směrem dozadu obvykle pozvolně obloukovitě či kopinatě, až v ostře zakončenou špičku, vždy bez koncového nitkovitého přívěsku (Nöllert & Nöllert 1992, Berninghausen 1993, Günther 1996).
Prsty na všech končetinách jsou krátké a relativně tlustší. První prst přední končetiny nepřesahuje polovinu délky druhého prstu (Nöllert & Nöllert 1992).
Rozestup nozder je roven vzdálenosti mezi nozdrou a okem nebo je menší. Horizontální průměr oka je větší než rozestup nozder a také větší než vzdálenost oka od nozdry (Nöllert & Nöllert 1992, Berninghausen 1993, Günther 1996).
Zbarvení trupu larev je obvykle okrové až hnědé. Břicho je světlé, bělavé. Na bocích mají larvy 1–2 řady světlých skvrnek, obvykle je přítomen výrazný tmavý pruh táhnoucí se od nozdry k oku.
U starších larev (těsně před zahájením metamorfózy – stadium 18 dle Watson & Russell 2000) jsou obvykle přítomny různobarevné pruhy na rozhraní hřbetu a boků s řadou světlých skvrn u hřbetu. Ve střední čáře při pohledu shora je přítomen výrazný žlutý nebo žlutooranžový hřbetní proužek probíhající ve stejné intenzitě od hlavy přes záda až na ocas (Griffits 1996).
Celková délka těla je do 40 mm.
Možnost záměny:
- zejména s larvami čolka obecného a teoreticky i čolka karpatského (prakticky je ovšem vyloučen společný výskyt čolka hranatého a karpatského – viz mapky rozšíření);
- larva čolka obecného je morfologicky téměř nerozlišitelná od larvy čolka hranatého; pouze podélný průměr oka je u čolka hranatého větší než rozestup nozder a zároveň je roven vzdálenosti oka od nozdry; u starších larev čolka obecného je světlý hřbetní proužek méně výrazný (směrem dozadu bledne) a nezasahuje na ocas;
- larva čolka karpatského má většinou ploutevní lemy ± rovnoběžné a vzadu náhle sbíhavé a na lemech má pravidelné jemné žlutozeleno-černé mramorování, nikdy ne skvrnění; obvykle má na bocích 2 řady světlých skvrnek.
Období výskytu: od května do srpna, larvy vzácně přezimují do dalšího roku (Zavadil et al. 2011)
* Popis vajíček a snůšek platí převážně pro snůšky čerstvé, krátce po nakladení. Tuto fázi vývinu lze vymezit zjednodušeně obdobím od jejich nakladení po úplné rozrýhování vajíčka (dokud je vajíčko ještě kulovitého tvaru a není zřetelný zárodek).
.
** Popis larev platí převážně pro vybraná vývojová stádia, v nichž jsou larvy obojživelníků dobře určitelné. Zjednodušeně lze u čolků a mloka tato stádia vymezit tímto popisem: od larev s dobře patrnými základy zadních končetin a zároveň téměř s plně vyvinutými předními končetinami až po larvy s plně vyvinutými předními i zadními končetinami a stále ještě neredukovanými, plně vyvinutými keříčkovitými žábrami.
Ohrožení a ochrana:
.
.
► Podrobněji o vhodné péči o biotopy našich obojživelníků najdete v sekcích Ochrana obojživelníků, Ohrožení obojživelníků, Biotopy obojživelníků a Jak pomoci obojživelníkům.
foto péče š 470
Foto Jaromír Maštera
.
Kategorie ohrožení a ochrany:
.
ČR: dle Červeného seznamu 2017 = kriticky ohrožený druh; dle Červeného seznamu 2003 = kriticky ohrožený druh;
současné ohrožení 2018 = silně ohrožený druh; zákonná ochrana (Vyhláška 395/1992 Sb.) = kriticky ohrožený druh
EU: není zařazen mezi chráněné druhy
Další fotografie čolka hranatého:
.
.
.
Videa (Youtube):
.
..
|
Poznámka:
Texty na této stránce projdou ještě jazykovou úpravou a budou dále doplňovány. Finální podoba stránky bude k dispozici 1.1.2022.
|
Hlavní použité zdroje:
...
AOPK ČR: Nálezová databáze ochrany přírody [online databáze]. publ. 2012 [cit. 2018-06-12], dostupné na: <http://portal.nature.cz>
Arnold E. N. & Ovenden D. (2003): Reptiles and amphibians of Europe. – Princeton field guides, Princeton & Oxford.
Maštera J., Zavadil V. & Dvořák J. (2015): Vajíčka a larvy obojživelníků České republiky.- Academia, Praha.
Nöllert A. & Nöllert C. (1992): Die Amphibien Europas. Bestimmung, Gefährdung, Schutz. – Kosmos Naturführer, Franckh-Kosmos Verlags, Stuttgart.
University of California: Amphibia Web [online], publ. 2000-2018 [cit. 2018-06-12], dostupné na: <http://amphibiaweb.org>
Zavadil V., Sádlo J. & Vojar J. [eds.] (2011): Biotopy našich obojživelníků a jejich management. – Metodika AOPK ČR, Praha.
Podobné stránky:
.
Překlady a úpravy textů (Popis až Larvální vývoj): Aneta Mašterová
zpět na Obojživelníci ČR
obojživelníci ochrana obojživelníků amphibia amphibien management žáby obojživelníků obojživelníky čolci mlok ropucha kuňka čolek rosnička skokan blatnice tůně tůň mokřad amphibians obojživelníci ochrana obojživelníků amphibia amphibien management žáby obojživelníků obojživelníky čolci mlok ropucha kuňka čolek rosnička skokan blatnice tůně tůň mokřad amphibians obojživelníci ochrana obojživelníků amphibia amphibien management žáby obojživelníků obojživelníky čolci mlok ropucha kuňka čolek rosnička skokan blatnice tůně tůň mokřad amphibians